Vyzkoušené vybavení do divočiny

Analýza recyklace PET lahví v České republice: Proč nemá systém vratných lahví smysl.

Recyklace PET lahví je jednou z klíčových součástí ekologického nakládání s odpady v České republice. V posledních letech se často diskutuje zavedení systému vratných lahví (tzv. depozitní systém), který funguje v některých zemích Evropy. Nicméně Česká republika má již dlouhodobě efektivní systém sběru a recyklace PET lahví, který vykazuje vysokou míru úspěšnosti. Zavedení vratných lahví by tak mohlo být nejen zbytečné, ale mohlo by dokonce některé aspekty recyklace narušit.

Současný stav recyklace PET lahví v České republice

V České republice je systém recyklace PET lahví založen na třídění odpadu do barevných kontejnerů, které jsou dostupné prakticky v každé obci. Ano, dostupnost kontejnerů by mohla být lepší, ale v ČR jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi evropy docela dobře. Míra recyklace PET lahví v Česku se dlouhodobě pohybuje mezi 75–80 %, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Tento úspěch je dán nejen dobrou dostupností kontejnerů, ale také osvětou mezi občany a motivací třídit odpad.

PET lahve jsou po vytřídění dále zpracovávány v recyklačních provozech, kde se z nich vyrábějí nové produkty, jako jsou vlákna pro textilní průmysl, folie nebo nové PET lahve. Tento cyklus podporuje cirkulární ekonomiku a efektivně snižuje množství odpadu na skládkách.

Problémy spojené se zavedením systému vratných lahví

- Finanční náklady: Zavedení depozitního systému by vyžadovalo obrovské investice do infrastruktury, jako jsou automaty na výkup lahví, systémy logistiky a zpracování vrácených obalů. Tyto náklady by se promítly do cen produktů nebo by je musel dotovat stát.

- Narušení stávajícího systému: Vratný systém by mohl odklonit velkou část PET lahví ze současného třídění, což by mohlo negativně ovlivnit fungování recyklačních linek a ekonomiku celého systému třídění odpadu.

- Omezený dopad na životní prostředí: Česká republika již nyní recykluje více než 75 % PET lahví. Zavedení depozitního systému by tento podíl mohlo zvýšit jen o několik procent, což by nebylo úměrné vynaloženým nákladům.

- Nárůst administrativní zátěže: Zavedení a provoz depozitního systému by vyžadoval složitou administraci, která by zatížila nejen státní správu, ale i firmy a obchodníky.

- Potřebná infrastruktura: Odhady hovoří o tom, že uhlíková stopa výroby potřebných automatů bude srovnatelná s provozem přibližně 130 000 motorových vozidel za celý jeden rok. K tomu je nutné připočíst nadbytečnou přepravu, kterou v tuto chvíli nelze ani odhadnout.

Ekologický aspekt: Český model vs. depozitní systém

Zastánci depozitního systému často argumentují snižováním počtu PET lahví v přírodě. Nicméně studie ukazují, že většina PET lahví v Česku končí ve tříděných kontejnerech a jejich podíl v komunálním nebo volně pohozeném odpadu je minimální. Problematičtější jsou jiné druhy plastů a obalů, které depozitní systém neřeší.

Depozitní systémy navíc podporují pouze recyklaci lahví, ale nevedou k jejich opakovanému využití, což znamená, že se neomezí produkce jednorázových plastů. Současný systém v Česku je naopak koncipován tak, aby podporoval cirkulární ekonomiku a snižoval celkovou spotřebu plastů.

Jak je na tom Evropa?

Zastánci vratných PET lahví často argumentují zeměmi Evropy, kde má tento systém efekt, jenže už neřeknou, že v těchto zemích neměli předtím efektivní systém třízení a recyklace plastů a na druhou stranu jsou tu země jako Španělsko, Francie nebo Velká Británie, kde zavedený systém vratných LET lahví nejen, že nemá kýžený efekt, ale ještě stojí každoročně nemalé peníze navíc.

Eko-kom přijde o peníze na provoz žlutých kontejnerů. 

Systém poplatků od výrobců pro EKO-KOM funguje na principu rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR – Extended Producer Responsibility). Tento systém přenáší na výrobce a dovozce obalových materiálů odpovědnost za jejich zpětný odběr a recyklaci. Tento poplatek nově už nebude dostávat Eko-kom, ale nově vzniklému operátorovi zálohového systému. Jenže PET lahve jsou jen část plastového odpadu a třídění a recyklace Eko-komem už nemusí být tak efektivní právě proto, že přijdou o podstatnou část příjmů.

Důsledkem toho se zvednou poplatky za svoz odpadů pro občany.

Ony poplatky výrobci promítnou do ceny zboží, opět to celé tak zaplatí zákazníci/občané.

Závěr

V České republice máme již efektivní systém recyklace PET lahví, který je dostupný, udržitelný a finančně poměrně nenáročný. Zavedení depozitního systému by bylo zbytečné a může dokonce některé aspekty recyklace zhoršit. Namísto toho by se měla pozornost soustředit na zvyšování informovanosti veřejnosti o třídění a na podporu inovací, které povedou k dalšímu snížení ekologické stopy plastů a využívání recyklátů. Depozitní systém není v Českém kontextu potřebný a bude jednoznačně krokem zpět.